Přejít k obsahu

Univerzitní pěvecký sbor zazpíval fakultám

Univerzitní pěvecký sbor zazpíval fakultám
 

Dívčí akademický sbor a Plzeňský akademický sbor, působící na katedře hudební kultury pedagogické fakulty, vystoupily v prostorách třech fakult. Chtěly tak upozornit na svoji činnost a zároveň pozvat zájemce o zpěv do svých řad.

 

Prostory fakulty elektrotechnické a ekonomické i fakulty aplikovaných věd rozezněly svým zpěvem v úterý 8. listopadu spojené univerzitní sbory - Dívčí akademický sbor a Plzeňský akademický sbor. Jejich vystoupení se setkalo s velkým ohlasem nejen studentů, ale i pedagogů, i proto plánují své malé turné zopakovat. V současné době nacvičují pásmo vánočních koled. Oba sbory stále nabírají nové členy, zájemce o zpěv uvítají každé úterý v 11 hodin v budově pedagogické fakulty na Klatovské třídě 51, v učebně KL 317.

   

zdroj: Kateřina Modrá (info.zcu.cz)

Vrcholného koncertu XX. Evropského festivalu duchovní hudby Šumava – Bayerischer Wald 2016 se zúčastnilo vedení fakulty

 

V katedrále sv. Bartoloměje se 8. června 2016 konal mimořádný koncert, který byl vrcholem XX. Evropského festivalu duchovní hudby Šumava – Bayerischer Wald 2016 a v obnovené premiéře skladeb byl koncert věnován skladatelské osobnosti města Plzně – Jakubu Janu Rybovi.

Společný projekt byl ve složení Dívčí akademický sbor (sbm. Daniela Mandysová a Romana Feiferlíková), Plzeňský akademický sbor Plzeň (sbm. Vít Aschenbrenner), Kolegium pro duchovní hudbu Klatovy a soubor Consortium Musicum Plzeň (sbm. Vít Aschenbrenner).

Kvalitu interpretace umocnily výkony sborů a sólisté Ludmila Nová (soprán), Marie Houšková (soprán), Lucie Bínová (alt), Jaromír Bína (tenor) a Jan Fraus (bas), ale také koncertní mistryně Plzeňské filharmonie Hana Hložková společně s dalšími členy předního plzeňského tělesa. V samostatném vystoupení se též představily jednotlivé sbory a s velkou pěveckou kvalitou zazněly skladby velkých mistrů renesance i baroka. Nejpočetnější skupinu sboristů a instrumentalistů tvořili studenti FPE ZČU v Plzni.

Značnou zásluhu na celkovém uměleckém dojmu měl nepochybně sám dirigent Vít Aschenbrenner, který též k výlučnosti provedených skladeb podal zasvěcený výklad. Pod jeho taktovkou jakoby ožila atmosféra poslední korunovace v pražské katedrále sv. Víta. K mimořádné atmosféře přispěl i katedrální prostor, kde skladby zazněly s patřičnou vznešeností a plasticitou.

Mimo početné publikum bylo přítomno i vedení fakulty v čele s děkanem Miroslavem Randou. Umělecké výkony v závěru večera ocenil i farář katedrály sv. Baroloměje Mons. Emil Soukup.

Na snímku zleva: Vít Aschenbrenner, Daniela Mandysová, Jiří Bezděk, Jana Miňhová, Mons. Emil Soukup, Miroslav Randa a Romana Feiferlíková.

Text a foto: Eva Hubatová

 

My v médiích

 

Vzpomínkový večer

12. 11. 2015 Plzeňský deník

Vzpomínkový večer na výraznou osobnost  západočeské hudební kultury sbormistra a pedagoga Jaromíra Klobouka (1915-2004),se u příležitosti jeho nedožitých stých narozenin konal v úterý v plzeňském hotelu Continental.

 

Na snímku zleva bývalí kolegové Jiří Bezděk a Romana Feiferlíková, sbormistrův syn Tomáš Klobouk, profesorka Konzervatoře v Plzni Ludmila Kotnauerová, literární vědec Viktor Viktora, sbormistryně a pedagožka Daniela Mandysová, hudebníci Jaroslav Krček a Zdeněk Bláha, zcela vpravo je herec a zpěvák Josef Zíma. Vpředu sedí další z bývalých Kloboukových kolegů Miroslav Mrázek.

Osobnosti hudebního života společně v jedné publikaci

1.6.2015    Plzeňský deník    str. 9   Kultura regionu

    (jf)    Západočeská univerzita v Plzni   

PlzeňKatedra hudební kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni vydala tiskem pod redakčním vedením svého šéfa Jiřího Bezděka publikaci s názvem Významné osobnosti hudebního života Plzně a jihozápadních Čech po roce 1945. Do knihy bylo zařazeno osm známých osobností – představitelů hudebně historického a teoretického myšlení. Všem je společné to, že se zabývali recenzní činností a přitom se každý z nich věnoval i dalším aktivitám.

            Nejstarším a na veřejnosti nejpopulárnějším byl Antonín Špelda, který kromě pravidelných kritických postřehů publikovaných v novinách a hudebních časopisech, věnoval velkou pozornost regionální hudební historii a hudební akustice. I jeho zásluhou vznikla západočeská organizace hudebních skladatelů, koncertních umělců a publicistů. Podílel se i na vzniku Kruhu přátel hudby v Plzni.

            Méně známý je předčasně zesnulý Bohumil Dušek, který se po celý život zabýval hudebně teoretickou problematikou včetně historie hudebně teoretických disciplín. Jeho strojopisné studie jsou však určeny jen těm, kteří prošli důkladným hudebním studiem a mohou se hlouběji zabývat problematikou především teoretické hudební harmonie.

            Osobnost Františka Vavřince patří zcela Klatovům, kde nacházel uplatnění nejen jako výkonný klavírista, ale především jako popularizátor hudby. Hudební dějiny rodných Klatov, které zpracoval, zůstávají v rukopise.

            Jako klavírista – doprovazeč i sólista – se prosazoval také Vladimír Koula. Pro zahraniční firmy nahrál některé skladby Aloise Háby pro čtvrttónový klavír. Působil rovněž jako organizátor hudebního života a výrazný publicista, který se zabýval historií hudby určené dětem a mládeži. S úspěchem se uplatňoval také jako hudební pedagog. Další z osobností, Jaroslav Fiala, se vedle hudebně recenzní práce zabýval oborem specifickým pro region západních Čech – výrobu a stavbou zejména dechových hudebních nástrojů, jež jsou spojeny s městem Kraslice, a dále byly předmětem jeho zájmu dějiny odborného hudebního školství a historie hudebního dění západočeských lázní i Plzně a okolí.

            Plzeňské veřejnosti dobře známá Vlasta Bokůvková se výrazně věnovala regionálním dějinám hudby. Její dokonalé písemné vyjadřování ji řadí mezi přední recenzenty symfonických koncertů a operních představení. Byla také organizačně činná zejména v Kruhu přítel hudby. U návštěvníků komorních koncertů byla populární vynikajícími průvodními slovy. Oblíbená byla také jako učitelka všech stupňů škol.

            Jako dokonale vybavená klavíristka s výrazným citem pro obsah interpretovaných skladeb byla známa Jana Jindrová, oblíbená doprovazečka sólistů i pěveckých sborů. Zasloužila se rovněž o popularizaci hudby mezi školními dětmi a mládeží. Uplatnění našla i v oblasti hudební pedagogiky, a to v problematice skupinové výuky hry na nástroje. Nejmladší z plzeňských publicistů, muzikoložka a folkloristka Marta Ulrychová, se zabývá především hudebním a slovesným folklorem a etnografií. Blízká je jí také regionální hudební historie a kultura, ale i pedagogika, kde se zaměřuje zejména na problematiku zobcových fléten.

            Hudební život Plzně a celého regionu byl a stále je velice bohatý a uvedené osobnosti se ho snažily zdokumentovat a zhodnotit v celé jeho šíři.

 

Region| Západní Čechy

Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 09

Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 09

Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 09

Publikováno| Chebský deník; Kultura regionu; 09

Publikováno| Karlovarský deník; Kultura regionu; 09

Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 09

Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 09

Publikováno| Sokolovský deník; Kultura regionu; 09

Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 09

ID| 663c9b3b-d3f1-469f-b014-c9f62809ea8d

 

-----------------------------------------------------

Plzeňský deník

Karol Medňanský přednášel v Plzni

18.5.2015    Plzeňský deník    str. 10   U nás doma

    Eva Hubatová    Západočeská univerzita v Plzni   

V rámci projektu EU Erasmus, který podporuje mobility studentů i pedagogů všech akademických oborů, přednášel na Katedře hudební kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni významný slovenský hudební historik doc. mgr. art. Karol Medňanský, Ph. D. Jmenovaný odborník z Inštitútu hudobného a výtvarného umenia Filozofické fakulty Prešovské univerzity početné publikum posluchačů zaujal přednáškami o slovenské hudbě minulosti i současnosti, které doplnil zvukovými ukázkami dokumentujícími rozvinutou slovenskou hudební kulturu i zajímavými aktuality z hudebního života našich sousedů.

 

Foto autor| foto: Eva Hubatová

Region| Západní Čechy

Publikováno| Plzeňský deník; U nás doma; 10

Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; U nás doma; 10

ID| c500bd81-6bfa-4097-a61c-b27aed5301ab

-----------------------------------------------------

Pedagogové křtí dvě odborné publikace

10.3.2015    Plzeňský deník    str. 5   Region

    (jh)    Západočeská univerzita v Plzni   

Plzeň – Pedagogové katedry hudební kultury (KHK) Pedagogické fakulty ZČU v Plzni pokřtí zítra v 18:30 hodin v Masných krámech dvě odborné publikace. Kniha autorek Romany Feiferlíkové a Daniely Mandysové s názvem Jaroslav Fiala, kritický pohled na vydané dílo plzeňského pedagoga, vědce a hudebního publicisty, poskytuje zevrubný pohled na život a dílo Jaroslava Fialy, který loni oslavil 85. narozeniny. Druhá publikace je dílem kolektivu autorů KHK a věnuje se dalším významným osobnostem hudebního života Plzeňska po roce 1945, např. V. Bokůvkové, B. Duškovi, J. Jindrové, V. Koulovi, A. Špeldovi, M. Ulrychové a F. Vavřincovi. Vystoupí Dívčí akademický sbor a Plzeňský akademický sbor.

 

Region| Západní Čechy

Publikováno| Plzeňský deník; Region; 05

Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Region; 05

Publikováno| Rokycanský deník; Region; 05

Publikováno| Tachovský deník; Region; 05

ID| 0db21cc6-dcff-41c0-b91e-1eacbc84808e

---

Pozn. KHK: Křest publikací se konal ve středu 11. 3. 2015 od 18.30 hod. v Masných krámech. Jako huební doprovod účinkovaly Dívčí akademický sbor Plzeň a Plzeňský akademický sbor, dirigoval Mgr. Vít Aschenbrenner, Ph.D.

-----------------------------------------------------

Patička